úterý 6.8.2024
Chomutov
Kladno
 
 čtvrtek 15.8.2024
Litoměřice
Kladno
17:30
 úterý 20.8.2024
Kladno
McGill
 
 čtvrtek 22.8.2024
Kladno
Kassel
 
 úterý 27.8.2024
Plzeň
Kladno
 
Obrázek
A tým

Tomáš Bernat a David Routa vstřelili první góly za áčko: Jsou to nepopsatelné pocity

9. 3. 2021 od Filip Ardon / Foto: Roman Mareš
Rytíři měli před posledním kolem jisté první místo v tabulce, a tak dostali hlavní tahouni týmu pro zápas s Vrchlabím volno. Do sestavy se tak podruhé v sezoně dostal junior Tomáš Bernat, kterého doplnil jeho parťák David Routa, jenž v soutěžním zápase za áčko debutoval. Oba mladíci se v utkání předvedli dravým výkonem a na vysoké výhře 6:1 se podíleli svými premiérovými trefami v seniorském hokeji! „Je to super pocit a určitě hezký způsob, jak zakončit sezonu,“ popisoval po zápase Routa, který společně s Bernatem odpovídal na otázky ve dvojrozhovoru.

Gratulace k prvním gólům v áčku. Jaký to je pocit prosadit za dospělé?

TB: Je to něco nepopsatelného. Cítíte se, jako byste byli o padesát kilo lehčí, a vůbec nic nevnímáte, jen to, že jste dali gól. Je to úžasné.

DR: Je to super. Bylo dobré, že tím, že to byl poslední zápas základní části, jsme do toho šli s čistou hlavou. Nešlo o to, jestli něco získáme nebo ztratíme, protože už bylo jisté, že skončíme první. Je to super pocit a určitě hezký způsob, jak zakončit sezonu.

Popište nám svoje góly, jak jste je viděli vy přímo z ledu.

TB: Puk byl na modré čáře, Láďa Funk ho nahodil na bránu a odrazilo se to k Jelenovi. Já jsem viděl, že tři Vrchlabští projeli až na modrou, takže jsem jel mezi kruhy a byl jsem tam úplně sám. Jelen mě krásně viděl. Dal mi sice trochu prudší přihrávku, ale dokázal jsem ji zpracovat a uklidit to do brány.

DR: Já jsem v první chvíli myslel, že pan rozhodčí ten gól ani neuzná. Proto to vypadalo tak, že jsem se radoval neradoval. Byl jsem z toho trochu zmatený. Bylo to ale vesměs štěstí. Odrazilo se to ke mně, byl jsem tam a doklepl jsem to do prázdné brány.

V průběhu zápasu vás trenéři dali k sobě do lajny a k vám přiřadili Šimona Jelínka. Jak vám pomohlo hrát s dalším mladým klukem, kterého dobře znáte?

TB: Nastupovali jsme takhle od druhé třetiny. Mně osobně se takhle hrálo dobře. Jsme tři rychlí hráči, takže bych řekl, že pohybem jsme soupeře přehrávali. Napadali jsme je a snažili jsme se rychle odebírat puky, což mi vyhovovalo.

DR: Bylo to super. První třetina pro mě byla hodně seznamovací, protože jsem pět měsíců nehrál zápas. Byl jsem nejistý, ale od druhé třetiny jsem začal nastupovat s kluky a hra se víc zklidnila. Nebylo tolik vyloučení, takže hra měla větší spád. Kluci dali rychlé góly, takže pak už to bylo úplně o něčem jiném.

 

„Nikdo ode mě asi nic nečekal, protože všichni věděli, že jsem pět mesíců nehrál zápas.“

 

Letošní sezona je hodně zvláštní, protože jsou zrušené mládežnické soutěže a vy jste toho nemohli moc odehrát ani odtrénovat. Jak náročný pro vás tenhle ročník je?

TB: Je to psychicky náročné najít v sobě každý den motivaci, jít na trénink a udělat tam něco pro sebe s tím, že se chcete zlepšovat. Člověka napadají otázky jako „k čemu to je?“ a podobně. Musím to nějak překonat. Každý zápas, který jsem odehrál, pro mě byl za odměnu.

DR: Já jsem na rozdíl od Bernyho neodehrál ani těch pár zápasů, které měl on v Litoměřicích, a myslím, že o to jsem to měl teď snazší. Do zápasu jsem mohl jít s úplně čistou hlavou. Nikdo ode mě asi nic nečekal, protože všichni věděli, že jsem pět měsíců nehrál zápas a pořádně jsem ani netrénoval, protože jsme to s juniorkou měli přerušené. Šel jsem do zápasů s tím, že to bude buď a nebo. Doufám, že jsem odvedl dobrý výkon.

Jak jste se udržovali fyzicky, když se nemohlo hrát ani trénovat?

TB: V prosinci jsem nastoupil do Litoměřic, kde se mě hned ujal kondiční trenér. Když jsem se vrátil na Kladno, tak se o mě začal starat Miki Obrtel. Vytvořil mi individuální plán, kde se jde hodně na kondici a fyzičku. Měl jsem výhodu, že jsem mohl trénovat takhle s týmy, takže jsem měl k dispozici posilovnu a nemusel jsem trénovat někde venku. Když jsem nebyl s týmem, tak se o mě staral táta, který je taky kondiční trenér.

DR: Jako tým trénujeme asi měsíc, takže máme tady od Mikiho připravený program do posilovny. Předtím, když jsme trénovali jen v pár lidech, jsem se udržoval ve stylu, na který jsem si navykl, když jsem byl ve Finsku. Udržoval jsem se tedy sám. Najít motivaci pro mě nebylo těžké. Vždycky mi doma říkali, že dobrý hráč může přijít po roce bez zápasu a odehrát dobré utkání, zatímco ten, kdo to neumí, může hrát pořád a bude mu to k ničemu. Moc jsem nad tím teda nepřemýšlel. Řekl jsem si, že budu makat a uvidíme, jak se to vyvine. Trénuju vlastně na příští sezonu. Je důležité si najít motivaci a koukat dopředu. Situace je pro všechny stejná.

Jak moc tě Finsko posunulo v hokejové přípravě?

DR: Strašně moc, nejen hokejově, ale i lidsky. Bydlel jsem tam sám, takže jsem se naučil se o sebe starat, sám se učit a tak dále. Byla to pro mě obrovská škola.

Jak jste si nahrazovali to, že jste nemohli na led? Co jste dělali, abyste z toho nevypadli?

TB: Když to sečtu, tak jsem nebyl asi měsíc na ledě. Připravoval jsem se jen na suchu a s hokejkou jsem pracoval na zemi s míčkem. Není to ale ani zdaleka jako na ledě. Když jsem se pak vrátil na led, tak jsem chtěl trefit levé víko, ale puk šel po ledě a do brány snad ani nedojel. Tím, že hrajeme hokej už nějakou dobu, tak jsem se do toho ale rychle zase dostal. Dva měsíce jsem pak trénoval v Litoměřicích, jenže pak jsem se nevešel do týmu, protože tam přišli mladí hráči, kterých by se mělo týkat další mistrovství světa dvacítek. Řekli mi, že tam pro mě není místo. Hned mi volal pan Čermák, abych se vrátil. Kdyby se tady někdo zranil, tak abych byl ready. Hned druhý den jsem teda přijel zpátky na Kladno a začal jsem tady trénovat s áčkem i s juniorkou, takže jsem v zápřahu dost.

DR: Když se zavřela soutěž, tak jsem se soustředil hlavně na fyzičku – na sílu, dynamiku a další věci. Snažil jsem se všechno dělat sám a věděl jsem, že situace je pro všechny stejná. Až přijde led, budeme na tom všichni stejně. Snažil jsem se teda soustředit na to, co jsem mohl ovlivnit, takže jsem makal na suchu a snažil jsem se nemyslet na to, že nemůžu na led. Měl jsem to štěstí, že pár nás juniorů dostalo smlouvy, takže jsme mohli trénovat od půlky listopadu v podstatě celou dobu. Byl to sice jen trénink, ale lepší než jen suchá příprava.

 

„Těšil jsem se, až budu v juniorce mazákem. Nemáme z toho ale nic.“

 

Tým má před sebou play off a vy jste se v posledním kole neuvedli vůbec špatně. Budete připravení jako žolíci, kdyby náhodou bylo potřeba?

TB: Připravení určitě budeme.

DR: Je tady plný tým šikovných hráčů, kteří ukazují svoje kvality v každém zápase. Když přijde šance, tak budeme stoprocentně připravení. Je tu ale plný tým šikovných hráčů a věřím, že to dotáhnou až do vítězného konce.

Vy jste kompletně přišli o sezonu v juniorce, kdy jste měli být tahouni týmu. Můžete ještě příští sezonu hrát za mládež?

TB: My už ne. Jedná se o nějakých výjimkách, ale nevím, jaká je šance, že to projde. Je to pro nás každopádně jediná možnost, jak si ještě zahrát juniorský hokej. Těšil jsem se, až budu v týmu mazákem, protože vždycky jsem byl bažant. Nemáme z toho ale nic.

Takže teď jste ještě větší bažanti v áčku?

DR: Přesně tak. Tím si ale musel projít každý, tak to v hokeji je. Nevidím v tom žádný problém. Já jako nejmladší sourozenec jsem zvyklý na to, že jsem nějakým způsobem „šikanovaný“. Musím se řídit podle starších.

Prozradíte nějaký rituál, kterým jste si jako mladí v áčku museli projít?

TB: Jediný rituál bude asi teď pokuta za góly.

DR: To není pokuta, to je za odměnu. Jinak nás asi žádný rituál nečekal. Jen nás kluci prostě popichují, což je správné. V hokeji to tak chodí. To, že jsme občas dostali čoudy a museli jsme něco nosit, k tomu prostě patří. Každý si tím musí projít.

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY

A tým - zápasy
Filip Ardon / Foto: Roman Mareš | 8. 3. 2021

Kladno porazilo Vrchlabí i v omlazené sestavě, poprvé se trefili Bernat a Routa

INSTAGRAM FEED

#kladynko SLEDOVAT NA INSTAGRAMU