Nervozitu před důležitým utkáním vnímám pozitivně, říká Mitch Hults

Jaké jsou tvé pocity po utkání?

Je těžké to ukončit takhle, přáli jsme si být blíže play off, mít větší šanci si ho zahrát, ale tak to prostě je, takový je někdy hokej.

I když jsme prohráli, díky prohře Olomouce se vyhneme baráži. Věděli jste v průběhu střetnutí, jak si Olomoučtí vedou?

Moc ne, někdo to zmínil po druhé třetině, ale bylo to pro nás vedlejší. Snažili jsme se zajistit si místo v play off a nesoustředili se na to, jak to vypadá u nich. Naštěstí pro nás prohráli, takže letos nemusíme hrát baráž.

První perioda byla plná šancí, ale góly nepřišly. Co chybělo?

Měli jsme celkově hodně šancí, vlastně jich bylo dost i během celé sezóny. Myslím, že nám chybělo štěstí, prostě dostat puk do brány, hlavně v tomto utkání. Budeme se muset posadit a probrat to, abychom to příští sezónu zlepšili. Doufám, že na to přijdeme.

Viděli jsme i bitku Smoliho (Radek Smoleňák) a Marka Kaluse. Celkově bylo v utkání hodně emocí. Máš rád takové situace?

Bylo skvělé vidět kapitána, jak shodil rukavice, a myslím, že tím dal najevo, že do toho jde naplno. Když se takhle projeví kapitán, všechny to povzbudí ke stejnému nasazení. Dodalo to energii celému zápasu.

Byli jste v kabině při první přestávce spokojeni se stavem 0:0 a chtěli jste pokračovat ve stejné hře s nadějí, že to tam padne, nebo jste naopak vymýšleli, co udělat jinak?

Myslím, že první třetina byla dobrá, chtěli jsme jen trochu přitlačit, což se povedlo. Dostali jsme je pod tlak, ale bohužel se jim podařilo vstřelit čtyři góly.

Ty dvě rychlé branky na začátku druhé části byly pravděpodobně klíčovým okamžikem, který duel rozhodl.

Nejsem si jistý, jestli to byl zlomový moment, ale nikdo z nás pak nepolevil. Z pohledu skóre to asi rozhodující bylo, ale nenechali jsme se tím ovlivnit. Když na tabuli vidíte 0:2, tak vás to může rozhodit, ale my jsme jako tým ještě zrychlili, abychom udrželi naději zápas otočit. Je jedno, kolik gólů jsme dostali, nedokázali jsme žádný dát – to rozhodlo.

Druhý gól byl trochu nešťastný. Co se tam stalo?

To byl gól, při kterém stálo štěstí rozhodně na straně soupeře. Bylo to těžké, snažili jsme se puk poslat podél mantinelu, ale dostal se mezi nohy našeho brankáře, jejich hráč ho už jen dorazil do brány. Nemůžeme říct, že tato trefa rozhodla zápas, stalo se toho mnohem víc.

Na videu se přezkoumávala situace, po které na ledě zůstal ležet Petr Šenkeřík, ale nakonec se nevylučovalo. Chvíli poté jsi byl v šanci, dostal jsi puk za brankovou čáru, ale gól nebyl uznán kvůli hře vysokou holí. Jak vás tohle ovlivnilo?

V tu chvíli jsem si nebyl jistý, jestli jsem měl hokejku vysoko, nebo ne. Prostě jsem trefil puk. Doufal jsem, že to bylo v rámci pravidel, ale myslím, že to nakonec bylo o kousek nad hranicí. Bylo to frustrující, mohl to být důležitý moment, stav by byl 1:2 a nikdo neví, co by se stalo potom.

Co se dělo v kabině před závěrečnou třetinou?

Nemůžete jen tak skončit nebo přestat hrát, věděli jsme, že máme dvacet minut a musíme tam prostě jít a snažit se hrát co nejlépe. Vždy věřím až do konce, nemůžete to vzdát. Měli jsme hodně šancí, žádná ale neskončila brankou.

Jaká je teď atmosféra v týmu – převládá radost z udržení se v extralize nebo zklamání z toho, že vám uteklo play off?

Je to tak půl na půl. Jsou tu kluci, kteří museli hrát poslední roky baráž a letos naštěstí ne, nemusí znovu zažívat dlouhé čekání na start baráže. Zároveň jsme však byli blízko play off, takže jsme smutní, že to nevyšlo. Myslím, že postupně to přeroste v úlevu, že jsme se zachránili a zůstáváme v extralize.

Vnímal jsi to tedy více jako souboj o setrvání v extralize nebo o postup do play off?

Obojí, chtěli jsme prostě vyhrát a nespoléhat se na to, že Olomouc prohraje. Kdyby vyhráli, rozhodovalo by se až v posledním zápase. Samozřejmě jsme měli v hlavách i play off, na to myslel asi každý.

Jak ses cítil před tak důležitým duelem?

Hraji hokej už dlouho, 8 let na profesionální úrovni, nervozita k tomu patří. Ale já ji vnímám pozitivně, udržuje adrenalin nahoře – díky tomu můžu hrát o něco tvrději, neunavím se tak rychle a zůstávám soustředěný.

V úterý budete hrát poslední kolo, ve kterém pro nás o nic nepůjde. Jak bys zhodnotil tuto sezónu?

Přijde mi, že to rok od roku utíká rychleji. I když v zápase o nic nejde, musíte tam jít a užít si to, protože jednou to skončí. Nikdo neví, jak dlouho bude hrát. Tak to vidím já a myslím, že většina kluků to bude mít stejně.