Chtěl bych se v kariéře posunout o kus dopředu, přeje si bek Martin Matějíček

Jak by ses fanouškům představil? 

Jsem přátelský, rád si popovídám. Na ledě si rád zaútočím, snažím se nic nevypouštět, kolikrát jdu až přes limit, aby to šlo co nejlépe.

Jak se zrodil tvůj přestup?

Všechno šlo přes agenta. Ten mi v únoru zavolal s tím, že je tady o mě zájem. Chtěl jsem sem jít, nabídka Kladna se mi hodně líbila, takže to bylo lehké rozhodnutí.

Rytíři značně posilují, pomohl ti tento fakt usnadnit rozhodování?

Rozhodně. Jsou tady skvělí hráči, od kterých toho mohu hodně odkoukat, ať už je to v obraně nebo v útoku. Jsou to super lídři. 

Měl jsi i jiné nabídky?

Něco tam bylo, ale Kladno jsem řešil hodně brzo, takže jsem se moc nerozmýšlel, byla to nejlepší varianta.

„Hodně rád si zaútočím!“

Co si slibuješ od kladenského angažmá?

Chtěl bych se v kariéře posunout o kus dopředu, rád bych tady nabral zkušenosti, abych byl zas o něco lepší.

Na Kladně se v různých rolích střetáváš s legendami českého hokeje, ve vedení klubu působí Jiří Burger s Tomášem Plekancem, minoritním vlastníkem je Jaromír Jágr. Snil jsi někdy o tom, že budeš mít příležitost poznat takové osobnosti z první ruky? 

Snil jsem o tom, ale je to neskutečné, pořád tomu nemohu uvěřit, že se spolu potkáváme. Je to super zážitek.

Jsi odchovancem jihlavské Dukly, v minulosti se právě Kladno s Jihlavou velice často střetávalo, byl jsi někdy přímou součástí těchto bojů?

Nikdy jsem za A-tým proti Kladnu nenastoupil, ale byl jsem v kabině během baráže. Byl jsem fanouškem Jihlavy, teď to budu muset změnit! (smích)

Jak sis užíval tyto zápasy? 

Prožíval jsem to dost, vždy se jednalo o důležité zápasy, ať už v baráži nebo v základní části.

Přicházíš z Ontario Hockey League. Pomohlo ti toto angažmá nabrat zkušenosti? 

Pomohlo mi to strašně moc, ať už v osobním nebo hlavně v hokejovém životě. Poznal jsem spoustu super lidí, viděl jsem hokej i z jiné strany. Mohu to hodnotit jenom pozitivně.

Jak bys popsal život mladého hokejisty v zámoří?

Řekl bych, že je docela jednoduchý, protože tam popravdě nejde dělat nic moc jiného než hokej. Je tam skvěle udělaný systém přes rodiny, vůbec se tam člověk necítí sám, pořád tam s někým jsi, také často navštěvuješ spoluhráče. Je to tam super!

Měl jsi na začátku strach?

Trochu ano, ale spíš jsem byl natěšený.

Loni se ti bodově dařilo, nasbíral jsi devětadvacet kanadských bodů. Patříš tedy mezi ofenzivní beky?

Hodně rád si zaútočím! Poslední sezonu jsem navíc dostal velkou důvěru od trenérů, mohl jsem si na ledě dělat věci, které jsem chtěl, což bylo úplně ideální.

V plném proudu je suchá příprava na extraligovou sezonu, jak se po náročných trénincích cítíš? 

Je to náročné, ale patří to k tomu, je to tak každou letní přípravu. Zatím bych řekl, že stíháme v pohodě regenerovat, i když je to náročné, ale musí to být!

Jaký máš vztah k suché přípravě? 

Neřekl bych, že to úplně miluju, ale musí to být. Soustředím se na věci, které mi během sezóny nešly, abych je vydriloval a byl v nich zase o něco lepší.