Jako stálice v sestavě Rytířů už se chystá na svoji šestou sezonu v řadě. Zkušený útočník Martin Procházka tak nemohl přehlédnout změny, ke kterým během léta došlo nejen v kádru. Jinak vnímal i suchou přípravu pod vedením nového kondičního trenéra Ondřeje Ježka. Nyní, už na ledě, se ovšem těší, až se rozjedou zápasy. V rozhovoru pro klubový web mluví také o natěšení na soustředění ve Švýcarsku a popisuje atmosféru s novými hráči v kabině.
Jak ti po delší době na ledě fungovaly nohy?
Samozřejmě jsme všichni čekali, že budou bolet. Docela dost jsme si zabruslili, bylo to celkově ve vysokém tempu. Díky tomu, že jsme jeli na dvě skupiny, tak tam byly menší pauzy. Nehrajeme však hokej první rok, a tak víme, do čeho jsme šli.
Jsi spokojený s rozdělením tréninku na dvě skupiny, nebo máš raději společné jednotky?
Pro mě je to asi padesát na padesát. Na jednu stranu mi to vyhovuje, protože vím, že je to potřeba. Čím víc toho teď člověk natrénuje, tím víc z toho budeme moct brát v sezoně. Samozřejmě se těším až tyto dávky trochu upadnou. Musíme být stále v nějaké zátěži, ale až se rozjedou zápasy a stereotyp sezony, tak na to se těším.
Přes léto celému týmu pomáhal nový kondiční trenér Ondřej Ježek. Vnímal jsi nějaké výrazné rozdíly v přípravě?
Pracovali jsme určitě víc individuálně a v menším počtu. V žádné skupince nebyli snad víc než čtyři hráči. Trenér se nám tak mohl více věnovat. Kontrolovala se technika cvičení, měli jsme na začátku nějaké vstupní testy a podle toho se celá příprava odvíjela. Myslím, že to bylo jen prospěšné a budeme dobře připravení.
Měl jsi i tak čas si přes léto odpočinout od hokeje?
Samozřejmě jsme byli s rodinou na dovolené, ale stále jsme měli nějaký individuální plán, kde jsme něco dělali. Spíš jsme si odpočinuli od určitého každodenního stereotypu. Pověnoval jsem se dětem, ale stejně člověk myslí na to, že je v přípravě a musí se udržovat.
Švýcarsko nám může hodně pomoct
Měl jsi už nějakou bližší komunikaci s trenérem Radimem Rulíkem?
Zatím jsme se moc ještě neviděli, ačkoli se pochopitelně všichni nějak známe. Pan Rulík mě měl dokonce v Mladé Boleslavi. Zatím nějaké individuální rozhovory ještě neproběhly. Myslím však, že to brzy bude probíhat a něco si spolu řekneme. Jak jsem říkal, známe se už z dřívějška, tak doufám, že to bude opět dobře fungovat.
V týmu patříš mezi zkušenější hráče. Vnímáš tak i svoji roli?
Já bych nejspíš sám sobě žádnou roli nepřisuzoval. To necháme asi vykrystalizovat během přípravy a uvidíme, co mi dají trenéři.
Po roce nás v přípravě čeká opět zahraniční konkurence. Tentokrát si zahrajeme ve švýcarském Herisau, což bude zřejmě dobrá změna, viď?
Je to super. Pro nás jedině dobrá změna v tom, že se poměříme s týmy, které nejsou z Česka. Pro každého z nás další dobrá zkušenost. I v té přípravě pak člověk hraje s celky, které jsou v lize, takže se hraje s těmi samými soupeři. Můžeme alespoň takto změnit prostředí, trénování, mají tam jiné hřiště, jiný styl hokeje, což je vždy ku prospěchu věci.
Během léta proběhly určité změny v kádru. Znáš všechny nové posily?
Víceméně všechny kluky, logicky kromě Filipa Westerlunda, jsem nějakým způsobem znal. S Adamem Kubíkem jsme se potkali ještě tady na Kladně. Jinak se známe jako soupeři, nebo jsme už někde spolu hráli.
Tudíž se začleněním do kabiny nebyl žádný problém?
Rozhodně nebyl, všichni v pohodě zapadli. Měli jsme už před společnou přípravou nějaké dobrovolné tréninky, kde jsme se zase poznali nějak blíž. Nyní už se všichni známe a kluci se zapojují normálně do konverzací a vtípků v kabině, takže žádný problém.
