Vstříc dalšímu dobrodružství. Tak vnímá Filip Westerlund (27) novou výzvu v Kladně. Švédský obránce dostal na Rytíře i Tipsport extraligu skvělé reference od bývalých českých spoluhráčů. „Chci poznat hokej v Česku. Věřím, že jdu v kariéře správným směrem,“ přiznává mistr finské Liigy z roku 2025 v rozhovoru. Rozpovídal se také o zálibě v podpoře útoku či staronovém parťákovi Samu Vigneaultovi, s nímž se opět sejde v jednom týmu.
Filipe, poprvé ve své kariéře opouštíš Skandinávii. Proč ses tak rozhodl až nyní?
Měl jsem různé důvody, ale především jsem toužil po nové výzvě a posunu. Chci zažít a poznat hokej v Česku. Přijde mi, že úroveň české extraligy v posledních letech dost stoupá. Věřím, že Kladno je pro mě dobré místo a v kariéře jdu správným směrem.
A co rozhodlo právě ve prospěch Kladna?
O Kladnu jsme se hodně bavili s Tomášem (Plekancem). Musím říct, že na mě udělal dobrý dojem, jak mluvil o organizaci a stylu hokeje, kterým chtějí hrát. Trochu jsem se na klub vyptával i Sama (Vigneaulta), s nímž jsem hrál ve Švédsku. Potvrdil mi, že se o cizince dobře starají. I to mě přesvědčilo k přestupu do Kladna.
Už jen přítomnost Sama Vigneaulta jako bývalého spoluhráče pro tebe bezpochyby hrála roli, viď?
Rozhodně! Nemůžu se dočkat, až se znovu uvidíme a pokecáme. Dlouho jsme neměli možnost se pořádně pobavit. Jsem si jistý, že už brzy budeme mít víc času, ukáže mi město i jak to chodí v klubu.
Prozraď, věděl jsi dříve něco o Kladnu a historii klubu?
Bohužel nemám moc informací o tom, co se v Kladně dělo v posledních letech. Jinak samozřejmě vím, že odtud pochází Jaromír Jágr a další hráči, kteří reprezentovali Česko na mistrovstvích světa.
Víš tedy, že jedním z tvých nových trenérů bude bývalý vynikající obránce Marek Židlický?
Ano, trochu jsem se o něm bavil s Tomášem. Říkal mi, že je skvělý v péči o obránce. Jsem tedy zvědavý, jak to bude fungovat. Věřím, že budu nadšený, až se poznáme.
Jaká máš očekávání od svého nového angažmá?
Očekávám, že udělám v kariéře další krok. Jdu do nového týmu, nové ligy. Těším se, až uvidím, jak si povedu v extralize. Bude pro mě opravdu zajímavé to sledovat.
Ve Švédsku i Finsku jsi hrál s několika Čechy. Zjišťoval sis od nich informace o české extralize?
No jasně, mluvil jsem se dvěma kluky, se kterými jsem hrál ve Finsku (Lukáš Kaňák a Matyáš Kantner). Říkali mi, že jdu do dobré soutěže, jejíž kvalita se každý rok zlepšuje. O extralize jsem se totiž bavil i se Švédy a Finy, ti o ní ale moc nevěděli. Zpětně jsem tedy moc rád, že jsem mohl hrát právě s Čechy. Dostal jsem od nich cenné informace. Poznal jsem hlavně Lukáše. Je to fakt dobrý frajer. Podle mě je taková většina Čechů.
Dozvěděl ses tedy třeba od Lukáše Kaňáka něco bližšího o české kultuře?
Pravděpodobně mi o něčem říkal, ale teď si nedokážu konkrétně vzpomenout, co to bylo. (usmívá se) Něco málo z Česka nám ovšem ukázal v Hradci Králové, kde jsme minulou sezonu hráli Ligu mistrů.
Rychlý hokej mě moc baví
Na co se v Česku nejvíc těšíš?
Jak už jsem říkal, chci se především dál rozvíjet jako hráč a pak si užívat každé minuty nové kapitoly a nového dobrodružství, které se už blíží.
Jaké máš záliby mimo hokej?
Když mám volno, tak většinu času trávím na golfovém hřišti a hraju golf.
Můžeš se popsat jako hráč?
Řekl bych, že jsem obousměrný obránce. Hraju přesilovky i oslabení, takže zvládám trochu od všeho. Rád hraju s pukem a zakládám útok už z obranného pásma, zapojuji se do protiútoků i do ofenzivy, abych byl nebezpečný na modré čáře i v útočném pásmu.
Měl jsi v dětství a dospívání nějaké hokejové vzory?
Sledoval jsem především švédské hokejisty. Začínal jsem sledováním Matse Sundina, protože jsem nejprve hrál jako centr. Když jsem pak přešel na obránce, koukal jsem na Erika Karlssona a Niklase Lidströma. Obdivoval jsem také Börje Salminga. Byť hrál dlouho přede mnou, vzhlížel jsem k němu hlavně jako k člověku.
Předpokládám tedy, že jsi byl vždycky ofenzivně laděný, že ano?
Jasně, rychlý hokej mě moc baví. Zapojovat se do protiútoků, pomáhat ofenzivě a přispívat ve všech herních situacích. Zároveň je ale pro mě jako obránce hlavním úkolem bránit vlastní pásmo a hlídat nebezpečné situace od soupeře. Na tom si hodně zakládám. Rád ovšem podporuji útok.
Pomohlo ti v herním progresu finské angažmá?
Myslím, že mi to hodně pomohlo. Když jsem tam přišel ze Švédska, neměl jsem na ledě zrovna velké sebevědomí. Přesun do Finska a práce na tom, abych si znovu vybudoval větší jistotu, mi opravdu hodně pomohly. A poslední dva roky v Kuopiu mi pak jasně ukázaly správný posun.
Před rokem ses stal v Kuopiu hrdinou, když jsi svým gólem rozhodl o historickém titulu. Pořád máš z té chvíle husí kůži?
Samozřejmě. Na tento moment nikdy nezapomenu. Bylo to neuvěřitelné.
