Kladenský útočník Adam Kubík se po absenci vrátil do zápasového tempa a v utkání proti Hradci Králové byl hodně vidět, připsal si totiž hned dvě asistence. „Jsem samozřejmě rád, že tam naší lajně něco padlo, ale mrzí nás, že jsme to nedokázali dotáhnout do vítězného konce a bereme jenom jeden bod,“ smutní sedmadvacetiletý forvard po porážce 3:4 po samostatných nájezdech. Co musí podle něj jeho formace zlepšit a jaká je nálada v kabině?
Po nemoci ses vrátil do sestavy, sice se prohrálo, ale individuálně se ti dařilo. Jaké pocity máš bezprostředně po zápase?
Jsem samozřejmě rád, že tam naší lajně něco padlo, ale mrzí nás, že jsme to nedokázali dotáhnout do vítězného konce a bereme jenom jeden bod. Hlavním cílem je bodovat každý zápas za tři, a to se dneska nepovedlo. Sice tam byly pěkné nahrávky, ale kazí to dojem tím, že bereme jenom bod.
Nahrál jsi tam nádherně na gól Filipu Přikrylovi, předtím tam měl Hradec ale samostatný únik. Jak jsi viděl tuhle pasáž hry?
Trošku jsem tam zaspal na modré čáře, protože jsem vystřelil. Jejich bek to dobře chytil a z první to dal Radovanu Pavlíkovi, který nekoukal kolem sebe a letěl, takže nám ujel. Jsme rádi, že to tam nepadlo a že jsme to z protiútoku dokázali proměnit. V jejich oslabení nám tam pak znovu ujel sám na bránu, a to se nesmí dít. Musíme si na to dávat pozor a v příštích zápasech to eliminovat.
Věděl jsi, že budeš přihrávat nebo jsi uvažoval o zakončení?
Objel jsem bránu a první myšlenka byla, že to zakončím sám. Pak jsem viděl, že Příkra (Filip Přikryl) tam jede na zadní tyčku, takže jsem mu to zkusil žabkou hodit a trefil jsem jeho hokejku. Přišlo mi, že to trefil z docela velkého úhlu. Nakonec z toho byl skvělý gól.
Zápas nakonec rozhodly nájezdy. Neměl jsi nutkání se zapojit do nájezdové loterie?
Na nájezdy určuje hráče trenér a já jsem určený nebyl. Myslím si, že tady máme dost kvalitních hráčů na to, abychom z nájezdů dávali góly. Minule se nám povedlo nájezdy vyhrát, tentokrát to tam bohužel nepadlo. Nedá se nic dělat, jedeme dál. Příště, když se pojedou nájezdy, věřím, že ti kluci, kteří tady jezdí nájezdy, je promění.
Tým v posledních kolech trápí marodka, pár hráčů včetně tebe se už ale vrátilo. Jak těžké je sledovat přibývající zranění?
Já jsem toho byl součástí. Z televize se koukalo špatně na to, jak se to v Třinci úplně rozpadlo. Tam navíc dostal ještě trest do konce Nico Ojamäki, zranil se nám i Martin Jandus. Bylo těžké se koukat na to, že nemohu klukům pomoct. Jsem rád, že jsem zpátky a že ta nemoc byla rychle za mnou.
Na začátku se třikrát vyhrálo, teď se čtyřikrát prohrálo. Jaká je nálada v kabině?
Myslím si, že se snažíme držet pořád stejnou náladu, přece jenom jsme prohráli těsně, pokud nepočítám zápasy, kdy jsme měli tu marodku. Nedá se nic dělat, musíme prostě dát hlavy nahoru a jít dál. Máme před sebou ještě hodně zápasů a určovat teď po čtyřech porážkách náladu v týmu není vůbec na místě. Samozřejmě nás to musí bavit, musíme sem chodit s radostí, i když se prohrává, přestože je to teď samozřejmě těžké.
V posledních zápasech nás také trápí individuální chyby. Čím to podle tebe je?
Já si myslím, že je tam občas přemotivovanost. Máme strach o výsledek, bojíme se, že uděláme chybu a z toho nám tam vždycky někdo pláchne. Musíme se prostě soustředit na to, co máme hrát celých šedesát minut a když se tam pak ty chyby dít nebudou, tak nebudeme dostávat góly a budeme vyhrávat.
Vaše lajna začíná být produktivní. Už si podle tebe sedá souhra s Kellym Klímou a Filipem Přikrylem?
My jsme spolu hráli už zápas předtím, navíc s Příkrou se znám už dlouho. Kelly je skvělý kluk a myslím si, že si rozumíme. Musíme si tedy něco říct k obranému pásmu, protože jsme dneska dostali dva góly, což nebylo samozřejmě dobré, ale myslím si, že jsme na dobré cestě a když o tom budeme mluvit i s trenéry, tak to bude fajn.
